Diabetes mellitus

Diabetes mellitus (úplavice cukrová, cukrovka), je metabolické onemocnění charakteristické zvýšenou hladinou cukru (glukózy) v krvi - hyperglykémií. Z toho vyplývají akutní a později i chronické příznaky a komplikace tohoto onemocnění, které je zákeřné zejména tím, že pacienta „nebolí“, ale jeho důsledky mohou být velice závažné.

Dle důvodu vzniku hyperglykémie a typických příznaků rozlišujeme dva základní typy diabetu, diabetes 1. typu a diabetes 2. typu.

Diabetes 1. typu

Tento typ diabetu se také nazývá inzulin dependentní diabetes mellitus (IDDM). U pacientů se typicky projeví již v dětství či mladém věku. Vyskytuje se mnohem vzácněji než druhý typ diabetu, jen asi v 0,5 %. Je to v podstatě autoimunitní onemocnění, kdy dochází k destrukci buněk v pankreatu zodpovědných za tvorbu inzulinu. Hormon inzulin je zodpovědný za využití glukózy z krve v buňkách, při jeho nedostatku se glukóza do buněk nedostane a zvyšuje se její hladina v krvi. U pacientů se tak vyskytuje absolutní nedostatek inzulinu a jsou proto doživotně závislí na jeho dodávce zvnějšku.

             hormon inzulín

Diabetes 2. typu

Nazývá se také non-inzulin dependentní diabetes mellitus (NIDDM). Vyskytuje se spíše u dospělých (převážně kolem 40. roku života), zejména u obézních pacientů se špatnou životosprávou, svou roli hrají ale pravděpodobně také genetické predispozice. U pacientů se vyskytuje relativní nedostatek inzulinu, to znamená, že pankreas sice produkuje dostatečné a ž nadbytečné množství tohoto hormonu, tkáně na něj však nereagují (jsou rezistentní). Pacienti užívají k léčbě tzv. perorální diabetika, která pomáhají zvyšovat citlivost tkání k inzulinu produkovanému slinivkou pacienta.

Jak pacient pozná diabetes

Diabetes mellitus se ve svých počátcích nijak výrazně neprojevuje, pacient o jeho průběhu nemusí zpočátku vůbec vědět. U DM 1. typu probíhá ničení buněk produkujících inzulin postupně až po dobu několika let. Nedostatek inzulinu se u těchto pacientů projeví až ve chvíli, kdy je zničeno více než 80% těchto buněk.

Při nedostatku inzulinu a tím pádem i nedostatečném využití glukózy jako zdroje energie dochází ke zvýšenému využití tuků. Jako odpadní látky však vznikají tzv. ketolátky (např. aceton), které okyselují vnitřní prostředí a může dojít k tzv. diabetické ketoacidóze. Močí se také vylučuje zvýšené množství glukózy, která s sebou strhává i větší množství vody, čímž dochází k častému a vydatnému močení.

DM2. typu se většinou takto výrazně neprojevuje, je zjištěn nejčastěji při preventivní prohlídce změřením glykémie, neboli hladiny glukózy v krvi.

Hlavními příznaky možné přítomnosti diabetu tedy jsou:

- Zvýšená žízeň

- Častější a vydatnější močení  

- Hubnutí (DM 1. typu)  

- Únavnost  

- Infekce močových cest  

- Poruchy vědomí